Tak máme dalších deset miliard v pytli. Do EU platíme každý kalendářní den přes sto miliónů korun. Když jsem to napsal posledně, tak mi eurofilové spílali, ať si nevymýšlím. Dokonce i někteří euroskeptici se domnívali, že jsem částku přehnal.
Tak jsem si to zjistil za loňský rok přesně a naše platby za rok 2010 činí 101.644.020,–Kč denně!Když jsem chtěl zjistit, kolik skutečně čerpáme, nepodařilo se mi to. Občas vyskočí jen procenta, že podle jednotlivých agend čerpáme v částech do několika málo desítek procent. Prostě nám slíbili holuba na střeše, aby nám milostivě zbyl vrabec v hrsti.
Nepochybuji o tom, že na papíře se dá vykázat všechno příznivěji. Zatímco naše odvody jdou hezky na dřevo, statistika příjmů je vždycky věrohodná jen pro toho, kdo si ji sám zfalšoval. Ale jedna věc je nezpochybnitelná. Byl přidán další stupeň neprůhledného přerozdělování, které už nemá Česká republika vůbec v rukou. Jedná se o cizí priority, které vůbec nemusí být v našem zájmu. Vzpomeňme jen na osud cukrovarů. Dotace zinkasovali cizí predátoři za to, že zničili naši úspěšnou exportní komoditu.
A ne dosti na tom, EU stále naléhavěji hovoří o unijních daních, které chce od našich firem – a v konečném dopadu občanů – vybírat přímo do rozpočtu EU (např. bankovní daň apod.).
Nesmíme zapomenout také na to, že čerpání z fondů EU je semeništěm gigantické korupce.Dotaci nedostane jen tak ledajaký zájemce. A je všeobecně známo, že úspěšné projekty musí být zpracovány jen od těch „správných“ agentur. Když k ceně projektů připočteme povinnou spoluúčast při financování, tak ekonomika z hlediska státu vypadá hned jinak. A to zde nebudu ani rozvíjet unijní lobbing, jenž rozhoduje o tom, které zvrácenosti se objeví v závazných direktivách pro členské země.
Některé dotace jsou přímo škodlivé. Zejména ty „zelené“ nesmysly, které nám EU dekretuje, pak odnesou naši daňoví poplatníci, a to dlouhodobě. Všechna ta biopaliva (vč. bionafty), solární a jiné energie z obnovitelných zdrojů a tzv. úsporné zářivky jsou nejen útokem na naše peněženky, ale také i na přírodu. A mohl bych pokračovat…
K dnešnímu článku mě však vyprovokovala zpráva, že Česko nedostane 10 miliard, které EU přislíbila na dobudování sítě čističek odpadních vod. Přitom lepší a účinnější čističky nařídila Česku právě Evropská unie. Mnohé obce už vynaložily peníze a zejména pro ty malé to bude katastrofa. Přitom „projektový kšeft“ už částečně proběhl. Bezúspěšně. Projekty si můžeme strčit za klobouk.
Stalo se tak pod záminkou, že dotace by de facto sloužily zahraničním vodárenským společnostem, které prý své postavení nezískaly ve veřejné soutěži. To už je jiný příběh predátorského kapitálu, který skoupil akcie provozovatelů našich vodáren a neustále nám zdražuje vodu tím více, čím více Češi šetří. Ale dá rozum, že města a obce musely uzavřít smlouvy s vodárnami v jejich regionu a nemohly pořádat veřejné soutěže.
Dávno před naším vstupem do EU totiž existovaly dlouhodobé smlouvy mezi vodárnami a na druhé straně městy a obcemi, které většinou vlastní ony zanedbané vodovodní a kanalizační sítě. Když se oněch deset miliard na úrovni EU sjednávalo, tato situace už byla zřejmá. Nic se nezměnilo. Jen ochota ty peníze poskytnut.
A tak každý občan našeho státu jen tímto rozhodnutím přišel jednorázově o tisíc korun. Ale mnohem horší je, že voda nám prý zdraží až o třetinu. Jak se to říká? Kdybych to byl věděl, tak bych tam byl nelez´. Nebo raději: Nechoď Vašku s pány na led…
Dušan Streit vyšlo na blog.idnes.cz
Kam dál: