Socialismus má nespornou výhodu. Má kvůli hlouposti a vyčůranosti lidí příležitost zneužít pojmu ´svoboda´ a tvářit se, že je demokratický. Ve skutečnosti však jde stále o diktát hloupé masy, přikazující menšině, co pro tu tupou většinu musí dělat a pod hrozbou trestu strpět.
Primárním důvodem současné světové hospodářské a finanční krize je syndrom natažených rukou. Většina si vždy odhlasuje cokoli, co jí pomůže připravit o peníze menšinu. Zvykla si, že je to už považováno za normální a diví se, že s tím má menšina problém. Honíme se za nějakým veskrze imaginárním HDP jen proto, aby menšina, která v ryze soukromém sektoru vytváří nové hodnoty, vytvořila kapitál pro nakrmení většiny. A zvyká se na to snadno. Jednou to schovají za ušlechtilé pojmy solidarita, soudržnost, nebo pomoc v nouzi, podruhé zase za vzletná slova o zaměstnanosti, rovných příležitostech, nebo genderu, přičemž trumfem socialistů, kterým přebijí všechno, se stala tzv. lidská práva.
Mnohokrát jsem byl dotazován, kde existuje stát či oblast, kde je to tak, jak píšu v blozích, resp. jak bych si to přál. Nikde, vážení. Nikde. A už nikdy nebude. Důvod je jednoduchý. Jednou provždy už bude existovat většina lidí se syndromem natažených rukou. Místo aby je menšina přinutila postarat se sami o sebe, v zájmu pomyslného vlastního klidu, který je tak pomíjivý, a kterému se říká eufemisticky ´sociální smír´, nakonec sama menšina vytvořila jedince s nataženou rukou v obrovském počtu.
Můžou tomu říkat, jak chtějí, ale to, v čem žijeme, je socialismus. Je stejně zhoubný, jako byl nacismus i komunismus – a je ještě horší, protože na rozdíl od nacismu a komunismu zcela vymazal rozdíl mezi dobrem a zlem, které už rozezná jen málokdo. Jistě, nacismus a komunismus mají na triku miliony mrtvých, jenže socialismus vytvořil stamiliony závislých, které ovládá od rána do večera. Raději zemřít ve stoje, nežli žít na kolenou – to už najdete jen v knížkách o hrdinech, kteří vymizeli.
Prý se můžu odstěhovat, když se mi tu nelíbí. Jenže ono už není kam. Zbývá už jen vychovat děti tak, aby se o nás rodiče postaraly ve stáří, a do té doby, jak s oblibou a nikoli nadneseně říkávám, se poohlédnout po nějakém zdroji vody, doplnit munici a naučit děti bránit se proti syndromu natažených rukou jak to jen půjde. Jiné už to nebude. Jdu pohladit ty své, snad se to povede. Štěstí přeje připraveným.
AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Izrael by měl problém s Palestinci ukončit silou jednou provždy
.
František Matějka vyšlo na:
Socialismus je horší a zákeřnější, než nacismus a komunismus