Před více než 4 000 lety se město Kaneš rychle stalo důležitým obchodním uzlem starověké Asyrské říše.
Kaneš ležel v těžišti moderního Turecka, takže měl perfektní polohu na trase mezi Středozemním mořem a Černým mořem a mezi Evropou a Malou Asií.
V důsledku toho se z Kaneše stalo populární obchodní centrum. A obchodníci, písaři a půjčovatelé peněz z celé Asyrské říše tam cestovali, aby profitovali z boomu mědi, cínu a textilu.
Co je na tomto období historie výjimečného, je to, o kolika z těch tehdejší transakcí ze dne na den se uchovala evidence.
Asyřané převzali písemný systém ze staré Mezopotámie a neustále vyrývali své obchody klínopisem do jílových tabulek.
Moderní archeologové objevili desetitisíce takových tabulek a tak mají neuvěřitelné množství údajů o starověkých finančních transakcích.
Např. jedna tabulka vystavená v Met v New York City dokumentuje podmínky dluhu, který pochází z Kaneše z doby někdy v 19. století před Kristem.
Podle takové tabulky asyrský prodejce jménem Ashur-idi poskytl úvěr 3 kg stříbra dvěma odběratelům, aby mu tu částku spláceli po 1/3 každý rok.
Tak se tehdy běžně obchodovalo: zlato a stříbro už v dávných časech používali jako prostředek směny. To ale bylo ještě v čase, kdy ještě neexistovaly mince, takže transakce se vyrovnávala na základě hmotnosti.
Např. ve starověké Babylónii (která vyrostla po zhroucení Asyrské říše), jak nám klínopisné tabulky z té doby vyprávějí, byla cena zhruba v průměru asi 17 gramů stříbra za 100 kvartů.
A obchodníci při výměně zboží používali k vážení zlata a stříbra už vymakané váhy.
Zlato a stříbro se směňovaly vzájemně. Další tabulka z dávné Babylónie z časů Nabuchanadozora uvádí, že 5 šekelů stříbra má hodnotu ½ šekelu zlata.
(Šekel z dávných časů byl jednotkou hmotnosti ekvivalentní asi 8,33 gramům.)
To poukazuje na poměr 10:1 mezi stříbrem a zlatem.
Už jsme diskutovali o tom, že poměr mezi zlatem a stříbrem existoval po tisíce let a až do 20. století zůstával v rozsahu mezi 10 až 20 jednotkami stříbra za jednotku zlata, jako ve starověku.
V moderních časech jako prostředek směny už zlato a stříbro nepoužíváme. Ale je tu pořád ten dlouhodobě přetrvávající poměr, který se drže po desítky let.
Jedna unce zlata se typicky oceňovala jako 50 až 80 uncí stříbra. Jen zřídka ten poměr vybočil výše či níže. A kdykoliv k tomu došlo, tak se cena vždy zas zkorigovala.
Dnes ráno je tento poměr 112, což znamená, že je třeba 112 uncí stříbra k nákupu jedné unce zlata; a tak je dnešní úroveň už na dosah k nejvyššímu poměru všech dob, tj. 120, který byl dosažen minulý měsíc.
A když říkám „největší všech dob,“ tak to říkám vážně. Starověké klínopisné tabulky prokazují, že stříbro nebylo tak v poměru ke zlatu levné doslova za celé ty tisíce let lidské historie.
Je-li pro nás historie někdy poučením, tak to znamená, že tento poměr se nakonec vždy vrátí do úzkého rozmezí, tj. že buď cena stříbra vyroste, nebo cena zlata spadne, což ten poměr dostane zase zpátky do normálního rozsahu.
A existuje spousta způsobů, jak na tom potenciálně vydělat peníze.
Např. Chicagská burza (CME) pro obchodníky nabízí kontrakty na futures s finančním vyrovnání, aby mohli snadno spekulovat na poměr zlato/stříbro.
Ale kontrakty na poměr zlato/stříbro se na CME obchodují velmi slabě a obtížně se kupují, takže to asi není ten nejlepší přístup.
Teoreticky by jedním ze způsobů, jak spekulovat na návrat poměru mezi zlatem a stříbrem do historických norem, bylo jít do ‚krátkých‘ kontraktů na zlato a ‚dlouhých‘ kontraktů na stříbro, tj. spekulovat, že cena zlat spadne, přičemž cena stříbra poroste.
Ale já osobně bych proti zlatu zrovna teď určitě nesázel.
Jak už jsem psal v posledních několika týdnech, že správným přístupem k celé této pandemii je pozice ignorance a nejistoty.
KAŽDÝ možný scénář je na stole a nikdo nemůže s jistotou říci, co přijde dál.
Je jen málo věcí, které jsou jasné. Podle mého názoru ale jedna věc jasná je, a to že Západní vlády budou tisknout tolik peněz, kolik bude zapotřebí, aby se z toho každá vykoupila.
Podle rozpočtové kanceláře Kongresu federální vláda USA dá do tohoto fiskálního roku 3,6 BILIONU $ deficitu kvůli výkupům z dluhů. Federální rezervy už navíc vytiskly 2 bilionu $.
Upřímně si myslím, že to je teprve začátek.
S tou neuvěřitelnou tsunami vládních dluhů a papírových peněz, které zaplavují systém, jsou reálná aktiva historicky ohromnou sázkou.
Už jsme o tom mluvili dříve: reálná aktiva jsou věc, kterou politici a centrální bankéři nemohou jen tak zrežírovat – aktiva jako produktivní půda, dobře řízené podniky a ano drahé kovy.
A je tu velice zřetelná tendence, že centrální banky vytisknou tuny peněz.
Např. zemědělská půda byla jedním z aktiv, která si vedla nejlépe během stagflace v 70. letech.
Finanční data z posledních několika desetiletí ukazují, že kdykoliv se tisknou spousty peněz, má cena zlata tendenci růst.
Zrovna teď je ve skutečnosti cena zlata relativně nízká v porovnání se současnou peněžní zásobou.
A cena stříbra je i za těchto okolností až směšně levná v porovnání se zlatem. Takže zase, stříbro nebylo nikdy levnější za posledních 5 000 let.
Proto radši vlastním fyzické stříbro. Nemám žádný zájem sázet proti zlatu, protože očekávám, že se budou dále tisknout peníze. Ve skutečnosti s radostí nakupuji více zlata.
A ač si nemůžeme být jisti ničím, tak je silný předpoklad, že cena stříbra by měla růst.
By Simon Black – April 30, 2020