Sir Roger Penrose tvrdí, že vesmír už prošel spoustou Velkých třesků a že další přijdou, kdy takové tvrzení komunita kosmologů obecně nepřijímá.
- Nositel Nobelovy ceny za fyziku roku 2020 Roger Penrose tvrdí, že vesmír prochází cykly smrti a znovuzrození.
- Podle tohoto vědce už byla spousta Velkých třesků a další zase přichází. Také tvrdí, že černé díry by mohly skrývat klíče k existenci předchozích vesmírů.
- Tato tvrzení jsou extrémně kontroverzní a nejsou obecně komunitou kosmologů přijímána.
Redakční poznámka: Na více mainstreamových hodnocení této představy se podívejte na tento článek Dr. Ethana Siegela.
Sir Roger Penrose, matematika a fyzik z University of Oxford, který v roce 2020 sdílel Nobelovu cenu, tvrdí, že náš vesmír prodělal mnohočetné Velké třesky, kdy další přijde v naší budoucnosti.
Penrose Nobelovu cenu dostal za jím vypracované matematické metody, které doložily a rozšířily obecnou teorii relativity Alberta Einsteina a za své objevy týkající se černých děr, které ukázaly, jak mohou objekty příliš zhoustnout, aby podstoupily gravitační kolaps do singularit – do bodů nekonečné hmotnosti.
Když tuto cenu Penrose přebíral, tak zopakoval své přesvědčení, které nazval „mou šílenou teorií“, že vesmír bude expandovat, dokud se nakonec všechna hmota nerozpadne. A pak nový Velký třesk přivodí existenci nového vesmíru.
„Velký třesk nebyl začátkem,“ řekl Penrose v interview s The Telegraph. „Před Velkým třeskem něco bylo a to něco máme ve své budoucnosti.“
A jaký důkaz má tento fyzik pro tuto teorii, kterou přezdívá „konformální cyklická kosmologie“ (CCC), jenž jde proti současnému dogmatu Velkého třesku? Řekl, že objevil šest „horkých“ bodů na obloze (zvaných „Hawkingovy body“), které jsou všechny asi osmkrát větší, než je průměr Měsíce. Zesnulý Profesor Stephen Hawking, jehož jméno nesou, poukazoval, že černé díry mají „únik“ záření a časem se odpaří. Jelikož to může trvat déle, než věk vesmíru, který v současnosti obýváme (13,77 miliardy let starý), tak je spatření takových děr velice nepravděpodobné.
Penrose (89), který s Hawkingem spolupracoval, si myslí, že ve skutečnosti se můžeme dívat na „mrtvé“ černé díry, co zůstaly po předchozích vesmírech, neboli jsou tu už „eony“. Kdyby se to potvrdilo, tak by to také ověřilo Hawkingovy teorie.
Tento fyzik v článku z roku 2020 publikovaném v Měsíčním oznámení Královské astronomické společnosti nabízí důkaz o „anomálních cirkumpolárních skvrnách“ na mikrovlnném kosmickém pozadí (CMB), které zvýšily teploty. Data, z nichž byly ty skvrny odhaleny, pochází ze satelitu Planck 70 GHz a byla potvrzení více než 10 000 simulacemi.
Horké skvrny v datech Planck CMB. Credit: ESA a Planck
Penrosův článek z roku 2018 poukázal na radiační horké skvrny v CMB jako na možná vytvářené odpařujícími se černými děrami. V článku z roku 2010 Penrose a Vahe Gurzadyan z Jerevanského fyzikálního institutu v Arménii nalézal podporu pro cyklickou kosmologii v uniformních teplotních kruzích v CMB. Vědci pak navrhli pro ty kruhy vysvětlení, že je způsobuje tvarování gravitačními vlnami ze srážejících se černých děr ve vesmíru, který tu byl před tím naším.
Tyto představy jsou v komunitě kosmologů kontroverzní, kdy někteří poukazují na potíže s konformací nekonečně velkého vesmíru během jednoho eonu do super-maličkého v tom dalším. K tomu by bylo nezbytné, aby všechny částice během stárnutí vesmíru ztratily hmotnost.
Podívejte se na poslední Penrosův článek zvaný „Zjevný důkaz o Hawkingových bodech na CMB obloze“ zde.
Na další fascinující Penrosovu teorii se podívejte na jeho názory o původu našeho vědomí na kvantové úrovni.
Roger Penrose – Začal někdy vesmír? www.youtube.com
Náhledový obrázek: Credit: Adobe Stock
Supernova