Právě se nacházíme ve zlomovém období, ne menším než byl konec studené války, ale svou podstatou úplně jiném. Ocitli jsme se v ekonomické krizi, která má hlubší základy, než jaké by mohla světová ekonomika rychle a bezbolestně překonat. Reálně bude potřeba více než jen na chvíli přibrzdit, pokud se chceme opravdu znovu naplno rozjet. Ukazuje se, že bude potřeba na určitou dobu zastavit, obhlédnout stav a nejspíš vyměnit několik součástek. Aspoň tedy jestli chceme dále v budoucnu pokračovat pohodovou a plynulou jízdou a ne se stále stresovat jízdou brzda-plyn, při které navíc slyšíme stále někde něco skřípat. To si ale světově významní političtí hráči stále nechtějí přiznat. Zdá se, že mají panickou hrůzu ze zastavení, protože až se zase rozjedeme, řidičem může být někdo jiný.
Politici mají často tendenci hledat chyby úplně jinde než je jejich zdroj, přitom ten je velmi často právě u nich samotných. Někteří se obviňují z prohlubování krize navzájem, ale mnoho jich viní přímo finanční trhy a spekulanty. Nejraději by určité operace na trzích úplně zakázali, protože cítí, že nad trhy nemají moc. Mnoho politiků by nejraději celé kapitálové trhy zrušili, pokud by alespoň neprosadili jejich přísnou kontrolu. Tyto antikapitalistické tendence lze z mnohých postojů politických elit jasně vypozorovat.
Domnívám se, že mnohem horší než dluhová krize eurozóny a USA, je krize demokracie a kapitalismu. Přičinou obou těchto krizí jsou právě světoví politici. Demokracie v Evropě prožívá těžkou krizi, protože politici necítí potřebu získávat od občanů legitimitu pro své kroky, ani v případech, kdy se jedná o samotnou suverenitu států. Politici nemají právo demontovat ústavu a zákony svých vlastních zemí, tím že přijmou jako nadřazené právo EU, aniž by se na to, zda to mohou učinit zeptali svých občanů. Dále nemají ani žádné právo vzdát se svobodného rozhodování o hospodářské politice svého státu. Pokud nebyli do svého úřadu zvoleni s programem, ve kterém je o něčem takovém zmínka, což nikdo z nich nebyl. Jak pak mohou Merkelová a Sarkozy myslet vážně, že chtějí zřídit ekonomickou vládu EU, aniž by se na to zeptali svých občanů? Vždyť podpora těchto politiků je stále nižší a oba mají šanci na udržení se ve funkci po volbách nízkou. Proč se obávají referend? Mají snad odpor k hlasu lidu, odpor k demokracii?
Druhou krizí, která je pro mě stejně hlubokým zklamáním jako krize demokracie, je krize kapitalismu.Kapitalismus není pouze ekonomickým systémem volnotržního hospodářství, je i ideou svobody a práv jednotlivce. Politici a především úředníci EU čím dál častěji mají nebezpečnou tendenci omezovat práva a svobody lidí dalšími restrikcemi a nařízeními. Mylně se domnívají, že vymyslí ve svých hlavách vše lépe, než by dokázali vymyslet milióny obyčejných lidí svým svobodným rozhodováním. Jsou opilí mocí jim svěřenou a svým neodvolatelným postavením, ve kterém navíc za nic neručí. Stejnou nedůvěru jako ke svobodné lidské volbě mají logicky i k celému „volnému trhu“, proto do něj mají nutkání neustále zasahovat. Pumpováním peněz do ekonomiky se však nic nevyřeší, to už jsme si dokázali v recesi z roku 2008. Naopak problémy států se jen prohloubily a dostali jsme se do mnohem vážnějších potíží, než jakým jsme původně čelili. Tak ostatně zásahy státu do ekonomiky fungují. Téměř nikdy nejsou efektivním řešením problému.
Nyní nás nová šéfka MMF Legardeová vyzývá, abychom tolik nešetřili a spíš utráceli. „Obává se totiž toho, že pokud začnou všechny země přísně spořit, zdecimují tím globální ekonomiku. K tomu se ozývá i OSN: „Vládní úspory vedou svět ke katastrofě. Státy by měly spíš utrácet, radí OSN.“(oboje zdroj idnes.cz)
Já nesdílím jejich katastrofické vidění světa, ve kterém když se HDP pár let nebude zvyšovat, bude to znamenat katastrofu. Čeho se tak bojí? Pokud světová ekonomika neporoste, nastane snad konec světa 2012? Chtějí další stimulaci ekonomik půjčením dalších peněz již tak předlužených států. To je řešení, které nám stálý a plynulý rozvoj skutečně nepřinese. V krátkém období by se sice zlepšil vývoj ekonomik, ale za cenu ještě větších dluhů, další recese za rohem, až dluhové prášky přestanou působit a stejně by musela nastoupit výrazná změna systému. Dokud budou úředníci z MMF, OSN a EU ignorovat vůli lidí, podceňovat schopnost jejich rozhodování a pochybovat o fungování volného trhu, nepohneme se z místa. A dokud si lidé ve svých státech budou volit politiky podporující tyto instituce, nemohou čekat žádnou pozitivní změnu tohoto stavu. Potřebujeme demokratická řešení, referenda a aktivní projev vůle lidí, kam chtějí, aby směřovaly jejich státy, evropská integrace a tím pádem i jejich osudy.
David Bartas vyšlo na blog.idnes.cz
Mé názory na EU najdete zde: http://opustme.eu/ a na FB http://www.facebook.com/opustme.eu
Kam dál:
- Bankovní daň je v podstatě jen další regulací a politickým zločinem
- Proti Kaddáfímu je koalice humanitárních teroristů, CIA i al-Káidy
- Hra s Eurem skončila – teď přichází krach – Nigel Farage
- Projev prezidenta republiky na 65. zasedání Valného shromáždění OSN + video Ron Paul vystupme z OSN
- Petr Mach: Odejděme z Mezinárodního měnového fondu – přijde nás to na moc peněz