V sérii krátkých článků představujeme jednoduchou formou několik základních poznatků ekonomie. V tomto díle vysvětlíme kouzlo dobrovolné směny a teorii externalit.
Statky jsou užitečné věci nebo služby, které si pořizujeme za účelem uspokojování našich potřeb, neboli za účelem spotřeby. Statky si buď můžeme sami vyrobit, vyměnit za jiné, můžeme je dostat darem, nebo – sebrat druhým násilím.
Zázrak směny
Když dva lidé uskuteční dobrovolnou směnu, vydělají na ní oba. Kdyby tomu totiž tak nemělo být, směnu by dobrovolně neuskutečnili. Říkáme tomu „zázrak směny“ – směnou se množství věcí nezmění, změní se jen jejich vlastnictví. Prostřednictvím směny věci nacházejí nové majitele, takové, kterým budou přinášet vyšší užitek.
Dobrovolné změny vlastnictví zvětšují celkový užitek, nedobrovolné změny vlastnictví zvětšují užitek zloděje a snižují užitek oběti. Když vám zloděj ukradne mobil, polepší si jen on a vy si pohoršíte. Nic se na tom nemění, ani když vám vaše peníze místo zloděje vezme stát. Když lidé toužící po vašem majetku místo noční loupeže kandidují do parlamentu a prosadí tam za bílého dne zákon, podle kterého budete pod pohrůžkou vězení muset zaplatit tisíc korun, které si oni rozdělí v podobě dotací a sociálních dávek a koupí si za ně mobil, jejich užitek se zvýší a váš užitek se sníží. Státní přerozdělování stejně jako loupeže celkový užitek na rozdíl od dobrovolné směny nezvyšují.
Země, kde se masivně loupí anebo přerozděluje bohatství, ekonomicky stagnují – růst bohatství jedněch je vykoupen poklesem bohatství druhých. Ve svobodné ekonomice založené na dobrovolné spolupráci je naproti tomu růst bohatství jedněch vždy doprovázen růstem bohatství druhých. Bohatství pana Babiše je vykoupeno poklesem našeho bohatství, když musíme platit zvýšené ceny za benzín, do kterého se na základě zákona přimíchávají povinně biopaliva, která pan Babiš vyrábí. Bohatství pana Jančury je doprovázeno růstem našeho bohatství, když díky jeho autobusům a vlakům ušetříme za cestu do Brna.
Parkování zdarma
Některé služby jsou poskytovány dobrovolně, aniž bychom za ně museli platit.
Většina nákupních center a supermarketů nabízí parkování zdarma s cílem nalákat zákazníky a zvýšit tak zisk. Kdyby tam ale zdarma parkovali lidé, kteří nejedou nakoupit, mohl by vzniknout obchodnímu centru náklad – náklad obětované příležitosti v podobě ušlého příjmu od člověka, který by chtěl zaparkovat a nakoupit a nevešel by se. Jednou z metod jak odlišit zákazníky od nezákazníků je stanovení časového limitu – do tří hodin parkování zdarma. I tak se může stát, že tuto lhůtu využije někdo k parkování na účet obchodního centra, aniž by tam nakupoval. Na svobodném trhu je mnoho věcí zdarma, protože se nevyplatí – nebo ani technicky nejde – je zpoplatnit, tedy vyloučit ze spotřeby ty, kdo se nepodílejí na úhradě nákladů. Na benzinkách Lukoil máte zdarma Wi-fi internet, aniž byste u nich museli nakupovat. Zdarma můžete poslouchat rádio. Chodíte po turistických značkách, aniž byste museli být členy klubu turistů a podílet se na nákladech značkování. Díky světelným reklamám ve městě vidíme v noci na cestu i tam, kde není veřejné osvětlení. Pokud se členové církve složí při nedělní bohoslužbě na zvony, může kostel každou hodinu zvonit a dávat tak věřícím v okolí signál, že je čas jít na mši. I když nejste členem církve, uslyšíte zvony sedmkrát odbít a řeknete si: „Á. Už je sedm. Čas jít do hospody na pivo.“ Jiného můžou zvony rušit. Co je pozitivní pro jednoho, může být negativní pro druhého.
Externality
Obvykle má spotřeba nebo výroba statku dopad nejen na samotného spotřebitele či výrobce, ale i na jejich okolí. Tyto dopady mohou být pro okolí pozitivní či negativní, podle toho jim říkáme pozitivní externality nebo negativní externality. Když soused ve svém bytě topí, teplo může přesahovat i do našeho bytu. To může být pozitivní externalita, pokud díky sousedovu topení sami ušetříme za topení. Když si pouštíme doma hudbu příliš nahlas, může to být slyšet přes zeď, rušit souseda a způsobovat mu tak negativní externalitu.
Když na nás dopadají pozitivní externality, jsme rádi a nestěžujeme si. V horkém dnu se zastavíme ve stínu cizího stromu. Kocháme se pohledem na hezkou architekturu starobylých i moderních staveb. Mnoho věcí máme každý den zdarma, díky externalitám.
Když jsou externality negativní, můžeme ustoupit, vyjednávat, nebo vyhrožovat protiakcí. Pokud sousedi pořádají hlučnou párty, pokusíme se jim domluvit, nebo pohrozíme odvetou, případně policií. Většina negativních externalit nestojí za akci, tak je strpíme. Kvůli mírnému štěbetání dětí u školy se asi většina lidí nebude touto zvukovou externalitou zabývat a naučí se s ní žít.
Petr Mach učí ekonomii na VŠFS a na VŠEM. Je předsedou Strany svobodných občanů.
Originální článek naleznete zde:
Petr Mach: Základy ekonomie (3): Zázrak dobrovolné směny