Rozhovor s Dr. Jafar Alkheir – člen parlamentu v Sýrii za stranu Baas
V Brně 23.6.2011
Za Reformy.cz se ptal Mehdi Zejnulahu
Reformy.cz – Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na názor dvou článků z internetových médií, které komentují současný stav mezi Tureckem a Sýrií. Článek Today’s Zaman zpovídá Gábora Iklodyho, který je mluvčí generálního štábu NATO. „NATO se zatím v tuto chvíli nechystá k vojenskému zásahu v Sýrii“. A druhý článek z nezávislého internetového média na Novém Zélandu s názvem Scoops, který popisuje poslední události několika týdnů a strategické posouvání vojenských sil směrem k pobřeží Sýrie a uvádí výroky mluvčího Turecké vlády Hurmuzlu: „ Snaha o pozitivní odpověď by měla přijít ze Sýrie do týdne. Pokuď by odpověď Damašku byla negativní a Assadova vláda by dále potlačovala protesty násilím, tak ze strany Turecka nemůže Sýrie čekat žádnou podporu, protože tu je nebezpečí , kterého se celou dobu obáváme a to je zahraniční intervence“. Autor druhého článku popisuje tento výrok jako varování, nebo ultimátum. Můžete říci z Vašeho pohledu jako člen parlamentu v Sýrii jaká je podle Vás hrozba vojenské intervence zvenčí a role Turecka?
http://www.todayszaman.com/news-248159-nato-unlikely-to-intervene-in-syrian-crisis-for-now.html
Jafar AlKheir – Podle mě co vidíte v českých masmédiích, ale i ve světových, je zkreslený obraz toho co se v Sýrii skutečně děje. Hlavní podstatou všeho co se dnes v Sýrii děje, je informační válka. Vždy se najde ve společnosti něco, co se dá kritizovat a dělat lépe. Tohle slabé místo je pak zneužito k podněcování a vytváření ještě horšího pohledu, než jaká je skutečnost. Vše zveličovat, co je špatné, nebo záporné. Démonizovat syrský model žití, syrský model společnosti, který je jedinečný na blízkém a středním východě. Sýrie jako stát je odjakživa sekulárním zřízením. Je to stát, který má historii deset tisíc let. Je to křižovatka civilizací. Civilizace, které prošli Sýrií zanechali samozřejmě po sobě zkušenosti v národě Syřanů. Syřané tak mají mnoho zkušeností z minulosti. Jejich hloubka sociálního vědomí je jiná, než například v jižní Arábii, nebo v Evropě. Sýrie není takzvaný islámský stát. Sýrie vždy byla sekulární a vždy bude. Sýrie není stát, kde žijí jenom muslimové. V Sýrii je asi osmnáct náboženských menšin a také mnoho národnostních menšin. Jsou tam národnosti Kurdů, Arménů, Řeků, Albánců, Čečenců, Turků. Je zde i mnoho křesťanských arabů, kteří se ještě dělí do církví ortodoxní, pravoslavné, evangelické, čí katolické. A když jdete po ulici, tak nevidíte ten pravověrný islám, obraz, který byl vytvořen na západě o arabech. Například moje žena, je to evropanka, je samostatná, má vlastní kancelář, podniká, jezdí svým autem. Takže taková Sýrie ve skutečnosti je a jde o to rozbít tento model. Nahrát vnímání Sýrie jako středisko radikálního Islámu. A vytvořit nafouklého nepřítele kapitalismu . To stejné vlastně udělali američani v 80. letech v Afgánistánu s al-Qaedou. V podstatě al-Qaeda je výtvorem američanů (CIA/Pentagon). Oni je vytvořili, oni je cvičili, oni je naučili jak vydělávat peníze, jak je propašovat, jak se schovávat, použivali je v Afgánistánu proti Rusům. A když se dostali do takové fáze, že už byli nepotřební, tak ten netvor začal být používán k vystrašeni západu, jako extrémistické militantní islámské hnutí, které je proti západní, a jménem Islámu chce zničit zapadní civilizovanou kulturu. Tento obraz posléze byl zneužíván k obsazeni Afgánistánu a Iráku. Šlo o to vytvořit pocit, že al-Qaeda je pravověrný Islám, kterého je třeba se bát a je třeba proti němu bojovat, ztotožňovat pojmy al-Qaeda a Islám. Musím vysvětlit pár věcí kolem ekonomiky Sýrie. Sýrie je ekonomicky takřka nezávislá na dodávkách ze zahraničí . Proto tak není moc cest, jak na Sýrii tlačit zvenčí. A to je její slabost. Například Egypt, ten vydrží se zásobou mouky jen 48 hodin. Pokuď by došlo k obchodnímu embargu, tak tam máte za pár týdnů hladomor. Sýrii tohle nehrozí. Sýrie je schopna žít tři roky bez žádného dovozu oblilí , který je hlavním kompnentem stravy . Sýrie jako jediná z arabských zemí, která nemá takřka žádný zahraniční dluh. Takže i měnové nátlakové nástroje nejsou zde neefektivní. . Sýrie je nařknuta, že udržuje vztahy s „osou zla“ – Irán, Severní Korea. Ale to není z náboženského důvodu, nebo ze špatné podstaty syrského zřizení , jde o čistě pragmatický důvod. Když máte nepřítele, myslím tím Izrael , sousedící se Syrií a okupujicí část syrského území a představující stálou hrozbu pro celé okolí, militantí rasistický stát po zuby ozbrojený, který je v těsném vztahu s američany , nemůžete se obrátit na američany, aby vám prodali technologie, nebo zbraně. Musíte se obrátit jinam a musíte hledat t svoji hloubku jinde, než u spojenců nepřítele. Říká se, že nepřítel mého přitele je mým nepřítelem.
Reformy.cz – Takže zde je ten zdroj konfliktu, mezi Sýrií a USA , skrze Izrael?
Jafar Alkheir – Ano, z velké části je to tak, ale celá ta politika je jiná. Když obhajujete svoje národní zájmy, tak v podstatě tím odporujete USA.
Reformy.cz – V Sýrii je dominantní strana BAAS, kterou reprezentujete v parlamentu. Tuto stranu založil křesťan Michel Aflaq, který byl ovlivněn fracouzskou filozofii a vytvořil tak stranu s národním a sociálním programem.
Jafar Alkheir – Ano, šlo o znovuvytvoření sounáležitosti arabských národů, které byly rozštěpeny po rozpadu Osmanského impéria. Je pravda, že u začátku narodního arabského hnutí, po rozpadu Osmanské říše stáli křesťané ze Sýrie a Libanonu a Egypta , kteří se považovali hlavně za Araby . Víra tam nehrála, až tak velkou roli. Šlo spíše o národní vědomí a vlastenectví. V podstatě když se vrátíme do historie, tak o tisíc let dozadu, do doby křižáckých válek, tak místní křesťané byli pro křižáky stejní nepřátelé jako muslimové. Taky je utlačovali i vraždili, podobně jako muslimy,židy, nebo jiné tamní obyvatele, kteří nevyznávali západní křesťanství. Nešlo o víru, ale o zájmy, těchto křesťanů žije v Sýrii dnes na 14 % obyvatelstva , jsou cennou složkou syrské společnosti , a je škoda, aby dopadli jak dopadli křesťané v Iráku po nastolení „demokracie“ americkými tanky. Když se tedy vrátíme do dnešní situace v Sýrii. Podívejte se na mapu nového blízkého východu, která byla publikována v roce 1992. Je tam Izrael. Izrael má být demokratický a židovský stát. Já nevím jak to mohli sloučit? Židovský náboženský stát s demokracií? Stát, který uznává jediné náboženství a další jsou druhořadé? Demokracie postavena na hlavu. Pro mě je to stát náboženské a rasové diskriminace. A teď k tomu co se děje v oblasti, aby jste prostě zdůvodnil existenci tohoto státu a aby jste ho začlenil do regionu okolních zemí, které tento stát nepřijaly, ani po šedesáti letech, ačkoli třeba před třiceti lety byl podepsán smír s Egyptem a s Jordánem. Byly podepsány smlouvy, ale ty nevedly k normalizaci vztahů. Hranice byly sice průchozí, ale vztahy normální nebyly. To znamená, že okolí prostě nechce příjmout to cizí těleso mezi sebe. A jak ho tedy začlenit? Když vytvoříte malý křesťanský stát v Libanonu, když vytvoříte samostatný Kurdský stát, Alawijský stát, Druzský stát, státy které se budou v regionu nenávidět. Mezi kterými se bude udržovat stálé napětí, a budou založeny na náboženském statusu, tak Izrael do tohoto obrazu může zapadnout. A mezi těmi znepřátelenýmy stranamy může najít i spojence. Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Takže to co se děje nyní v Sýrii, je pokus rozbít národní pospolitost a suverenitu Sýrie jako takové. A snaha o vytvoření malých státečků okolo Izraele. Velmi podobný koncept, který je připravovan pro Irák, separace severního, středního a jižního Iráku mezi Kurdy,Šiitské muslimy a Sunnitské muslimy. Tímto vytvoříte další malé územní celky, které si budou zase dále konkurovat. Když na území Sýrie a Libanonu se vytvoří čtyři státy – křesťanský, druzský, alaouitský a sunnitský a na území jižní Anatolie a severního Iráku bude kurdský stát, tak ten model je hotov. Co obnáší ten model? Stálé napětí, místní války, místní ztráty, redukce obyvatel, redukce moci, redukce ekonomiky, úpadek regionu obecně, ekonomické nadřazenií Izraele a závislost na západu. A získání taktických pozic pro obemknutí Ruska a Číny, a znemožnit jim přistup k levným zdrojům energie. Jak je známo, ne vše co se naplánuje se povede, ať jste jakkoli silní, historie tomu nasvědčuje. Já věřím, že se tento model hranic Sýrii nepostihne, Syrie zachová svou uzemní jednotu a suverenitu, za velké podpory obyvatelstva je prezident Assad je schopen vést ekonomické a politické reformy, a zároveň uspokojit potřeby většiny obyvatelstva . A jaký má tedy Turecko na všechno tohle celé vliv. Turecko je protipólem al-Quady. Turecko je islámský stát, je to demokratický stát, který je moderní, který aspiruje na členství v EU a je ekonomicky silný. Turecko má ambice navrátit svoji moc jako v dobách Osmanské říše. Být středem oblasti a mít vliv na celou oblast Blízkého východu. V nynější krizi je Turecko použito američanama jako nástroj tlaku na Sýrii pod záminkou ochrany lidskych práv, toto je velmi lehce napadnutelné, když se podíváte na turecké praktiky vůči separatickým Kurdům. Právě kurdský problém dělá úlohu Turecka v tomto konfliktu omezenou, prostě Turecko nemá zájem jít v této hře daleko, protože stejný scénář, který se aplikuje v Sýrii, by za nějaký čas mohl postihnout samotné Turecko a jeho uzemní celistvost. Když se podíváte na etnické složení Turecka, tak i zde je předpoklad rozpadu Turecka na etnické státy, jako Anatolie a západní Kurdistán. Ale podle mé prognózy na padesát let dopředu, Turecko určitě nebude dominantou Blízkého východu, protože by to ohrozilo nadřazenost Izraele. Izrael v Turecku vidí konkurenta, proto je nepravděpodobné, že by Turecku bylo dovoleno dominovat region, tim pádem jeho úloha je prostě omezena a nemůže být velká. Teď jde o to prostě přežít. Přežít ten obrovský nátlak. Já v Sýrii vylučuji intervenci ze zahraničí. Z několika důvodů. V podstatě to řekl Syrský ministr zahraničí před dvěma dny ve vystoupení v parlamentu. Ministr Walid al Muallem vyloučil intervenci zvenčí proti Sýrii. Protože jakákoli intervence je bolestivá pro okolí. Nebylo by to jednoduché. Sýrie je není agresivní, ale není slabá. Navíc nikdo nemůže předvídat, až kam taková intervence by vedla, všichni se shodujou ale na tom, že jejii následky by byly katastrofické.
Reformy .cz – Takže ekonomické embarga na Sýrii nemají velký vliv, díky vaší soběstačnosti?
Jafar Alkheir – V podstatě Sýrie je soběstačná jak v oblasti potravin tak i v oblasti , chemického průmyslu , farmacie a medicíny. Není závislá na západě. Embargo může způsobit zpomalení ekonomiky , protože to oddálí přístup k informacím v technologiích, hi-tech a podopbně, ale nemá to dopad na úpadek funkce společnosti jako takové, oproti například Egyptu, kdyby zamezili dovozu potravin, na kterých jsou životně závislí.
Reformy .cz– Když seldujeme média, tak nikdy v těch reportážích není analýza z jakých zdrojů pochází finance, zbraně pro protestanty. Máte nějaké informace z jakých zdrojů jsou protestanti kojeni?
Jafar Alkheir – Já nemám konkrétní informace , ale věřím, že to má spojení se americkou CIA(USA). Byla aféra, že američani investovali v Sýrii přes soukromý sektor nějaké miliony dolarů na podporu vládní opozice, třeba spustili vysílaní na televizní stanici Barada. Ale věřím tomu, že Iran gate se může opakovat. Že existuje pozadí v činnosti CIA a jejich spojenců. A ty zdroje financí, ať přímé nebo nepřímé vedou k USA. Je jedno jestli financujete z rozpočtu CIA, nebo přes nějaké firmy v Saudské Arábii. Ty peníze vedou stále k stejnému zdroji. Když dáte kapitalistovi kšeft s podmínkou, že tolik a tolik procent ze zisku odvede proti Syrské opozici, tak ten kšeft vždy veme. Jak se říká, peníze nemají žádnou víru, ani vlast. Mají své zájmy. Takže financovaní podle mě povede vždy k USA a jejím spojencům.
Reformy .cz– Můžete popsat jaký typ lidí vyvolávají nepokoje? Kdo se nechává rekrutovat mezi jejich řady? Jaké to je etnikum, jaká vrstva společnosti? Jestli to jsou nějací imigranti, nebo něco takového?
Jafar Alkheir – Nejde to tak jednoduše popsat. Musíte se naučit umět rozlišovat. Hrají velmi složitou hru. Není to jednobodové. Podle mě demonstranti, kteří jdou vyjadřovat svůj názor za pozdvižení celkového sociálního smíru, dodržování práv a svobod, lepší ekonomickou situaci, lepší zdravotnictví, nebo školství, to jsou normální lidé. Ti nejsou nějak organizováni. Jsou spíše přirozeně angažující se občani státu. Na druhou stranu, válka v Afgánistánu a válka v Iráku vytvořila určitou skupinu lidí, kteří jsou islámští fundamentalisté. Nosí dlouhé vousy a obleční jsou po Pákistánském vzoru. Tento směr oblékání , také můžete vidět v Sýrii na venkově. Protože tito lidé, jak byla vyhlášená svatá válka, tak bylo zaútočeno na jejich náboženské city a šli bojovat do Afgánistánu. Teď je po válce v Afgánistánu, tak syřané co bojovali v Afgánistánu, tak se vrátili domů. Nevrátili se domů sami, vrátili se s vědomostmi, jak zacházet se zbraní. Jak se angažovat a organizovat tajný odboj. Jak zásobovat odbojové buňky, kde získávat peníze, kde získávat zbraně. Další zdroj těchto rebelů je Irák. Lidské zdroje utíkají z Iráku na severo-západ. A to nejsou jenom Syřani, co bydleli v Iráku, kteří se angažovali ve válce, ale i Iráčané, ze Saudské Arábie, z Libanonu, z Egypta, z Jordánska. A když byly nepokoje v Sýrii, tak byly chyceni právě rebelové i z těchto států.
Reformy.cz – Jaký byl tedy průběh těchto protestů. Bylo to z počátku jen nenásilné, nebo se na začátku okamžitě použilo násilí z řad protestantů vůči represivním složkám?
Jafar Alkheir – Tam neprotestovali lidé s nějakými požadavky, nebo nějakým programem. Tam to bylo tak, že do určitých částí města přišli určití lidé a vyprovokovávali nepokoje. Snažili se právě vyprovokovat na náboženské bázi a vytvořit tak nepokoje mezi lidma. Jenže ti lidé v Sýrii se dobře vzájemně znají, v těch jednotlivých oblastech. Oni přesně vědí, kdo tam bydlí dlouho a kdo tam nepatří. Je to taková uzavřená komunita. Byly to prostě cizinci a místní obyvatelé dosvědčili, že to byly sedmnáctiletí až dvacetiletí chlapci a začali burcovat“ Pozor, teď příjde na Vás skupina tady těch a těch a braňte se“ . V těch prvních dnech to nemělo vůbec žádný efekt. Bylo to prosté provokování.
Reformy .cz– A mělo to tedy spojitost s Koránem, nebo spíše s lidskými právy?
Jafar Alkheir – Tím, že tam žije dohromady několik náboženských skupin, tak oni se snažili provokovat a poštvávat tyto skupiny proti sobě. Oni se dostali prostě do sunnitské oblasti a začali dělat povyk, že na ně příjdou Alawité, vyvolávali poplašné zprávy, že na ně prostě příjde sousedící komunita.
Reformy.cz – Takže se tam využívala pro vyvolání paniky ta rozdílnost náboženské víry?
Jaffar Alkheir – Ano, přesně tak. Já bych se k tomu trošku vrátil. Ta úroveň lidí, co chtějí lepší budoucnost, ti co chtějí lépe žít, lepší ekonomické podmínky a tak podobně, tak těch je většina demonstrujících. Nejsou to nevlastenci, nejsou to lidi co chtějí rozbít stát, ale věřím, že se na nich namodelovalo spoustu rebelů a možná i cizinců. Jednoduše ztrhli dav a kočírujou ho. Když například se pokojná demonstrace chýlí ke konci, vemte někoho kdo bude střílet do davu a po tomto incidentu řeknete, že to dělá bezpečnost, tak se daleko rychleji radikalizuje celá protestující skupina. Nebo když dáte do skupiny pokojně demonstrujících deset, dvacet lidí, kteří začnou ničit veřejný majetek, tak opět hned máte emoce v davu a bude se úplně jinak chovat. Přežene se ta míra nenásilného protestu a samozřejmě ta reakce bezpečnosti je úplně jiná, kdyby lidé v klidu po veřejném shromáždění odešli domů. Naopak, když je panika a někdo bodne policistu, tak ta reakce davu je jiná. A v podstatě to jsou jejich taktiky. A když k tomu přidáte mediální válku, stanice jako Al-Jazeera, Al-Arabia, France 24, BBC – to je jedna vrstva, druhá vrstva jsou náboženské kanály jako Safa TV, Orient TV, Barada TV. Tak tyto velké stanice ukazují jen tu špatnou stranu, jen to co škodí státu a vyvolává napětí. Taky jsou schopny vzít falešné fotky a manipulovat s informacemi a vytvářet nepřesné informace k vyvolání paniky. Když vemete fotky něčeho špatného uděláte historku, že se stalo něco tam a tam, tak to vyvolává emoce u lidí a tak se začínají přirozeně radikalizovat a chtějí vyjadřovat nějakým způsobem soustrast. Barada je financována CIA. Televize Al-Safa je financována ze Saudské Arábie a Spojené Arabské emiráty. A snaží se vyvolávat náboženskou nenávist. Irán je hlavní nepřítel. Šiité z Iránu, chtějí zabrat celou Saudskou Arábii. Svatá válka proti Alawitům. Svatá válka proti křesťanům. Každý den nabijí lidi takovými zprávami. Vyvolávají nenávsitné a militantní myšlení. A navíc když máte rozum, znalosti, prostředky, tak můžete ovládat dav, jak chcete. To je to, co se děje v Sýrii.
http://www.huffingtonpost.com/2011/04/17/us-syria-opposition_n_850302.html
Reformy.cz – Jak tedy vidíte tedy úspěšnost těchto rebelů a konfrontaci ze státními obrannými složkami?
Jafar Alkheir – Znáte to arabské přísloví? Je to jak kousání prstů. Dáte mě vaše prsty mezi moje zuby a já Vám dám své prsty mezi Vaše zuby. A budeme kousat. A kdo zakřičí první musí toho druhého pustit a přestat kousat. Je to prostě o tom, kdo vydrží dýl. A to je ta potencionální válka v Sýrii. Normální intervence z vnějšku nehrozí. Dá se to rozebrat do několika faktorů, které tuto variantu podporují. Osobně věřím že reformní kroky prezidenta Assada a nynější vlády naberou na intenzitě a rychlosti a to povede k transormaci demonstrací v tvořivé síly a k reformám.
Reformy.cz – Takže nedáváte žádnou analogii k tomu, jaký byl vývoj v Líbyi a jak se tyto nepokoje vyeskalovaly k intervenci zvenčí? To stejné se stalo v Egyptě, i když to nedošlo do vojenské invaze, tak Mubarak odstoupil a převzalo vedení vojsko.
Jafar Alkheir – Já nevím přesně co se stalo v Egyptě. Sleduju to, ale nevím kdo je u vlády a kam míří Egypt. Není to definováno. Jestli bude pro humanitní, nebo proti humanitě. S těmi Egypťany co jsem se bavil, tak to určitě nebyla revolta chudých. Prezentovalo se to jako studentská revolta.
Reformy .cz – Ale u nás v médiích, to právě bylo také prezentováno jako revolta díky růstu cen potravin a enrgií? Že tam hrozila humanitární krize?
Jafar Alkheir – Ti co dělali protesty v Egyptě, to byli vzdělaní, to byla inteligence. Byli dobře organizovaní přes facebook a twitter i na poli. To byli lékaři, právníci, studenti. Ten kdo je organizoval, a zásobovall, tak za tím vězí odpověď kam míří zisk z revoluce. Co se stalo v Tunisku? Kam míří Tunis, který celé arabské jaro nastartoval? Jaké změny jsou v Tunisu? Já žádné nevidím. Vystřídali se tváře.
Reformy.cz – Od té doby co odstoupil Mubarak tak o něm nikdo neví a nikdo ho neviděl. V tuto chvíli jak tady sedíme, tak v Lýbii teď bojují lidé proti jednotkám NATO. Proč, to takhle nedopadlo v Egyptě?
Jafar Alkheir – Jde o počet obyvatel. Egypt má 80 milionů obyvatel a bude se s nimi vždy jednat v rukavičkách. Mubarak byl oběť. On nikomu na západě nepřekážel. Byla to oběť na ventilaci lidového tlaku. Ale jak Izrael, USA i západ se bojí dalšího Iránu, bojí se dalšího národního povědomí, že by se egypťani chtěli dostat k moci, a chtěli vytvořit stát který by hájil především národní zájmy a byl by silný, prostě Iránský model po svržení Rizabahlawiho, proto se s Egyptem jedná víc v rukavičkách. V Lýbii je to úplně jinak, Lybie je velká zem, 1700 000 km2 a žije tam 5,5 milionů lidí. Když se podívate na pravo na levo od hranic Lýbie, hned pochopíte co se tam stalo. Egypt má 80 milionů obyvatel, to je velká masa. Alžír má kolem 30 milionů obyvatel. Maroko 20 – 25 milionů obyvatel. Tunis 7 – 10 milionů . Když to sečtete to je dohromady kolem 180 milionů obyvatel v Severní Africe. Kdyby se tyto státy semkly a vytvořily podobnou hospodářskou integraci jako například EU, tak to je obrovská síla. Proto jde o oddělení Severní Afriky na západ a východ, tam jde o dlouhý krvavý konflikt, preventivní zásah mířící k oslabení oblasti a získání kontroly nad zdroji energie . Podle mě, ti co za tímto stojí půjdou dál a budou se snažit rozdělovat i sever afriky od jihu, podivejte se na Sudán a Pobřeží Slonoviny. Tyto konflikty jsou vytvořeny i ve středo západní Africe. A tak se dělí Afrika na malé frakce, které spolu nebudou spolupracovat. Udržet konflikty, které budou vysilovat region k rozvoji jako takovému. Rozdělování nerostného bohatství regionu je faktor, který ovládá dění. Ten kdo kontroluje přírodní zdroje, tak ovládá prostředí jako celek. Je pravidlo, že ekonomická síla a vědecké vynálezy, jsou rovnoměrny k počtu obyvatel země. A když rozbijete tuto rovnováhu, tak ta daná oblast míří vývojově jinam. Celé tohle je tedy plán, k vytvoření nových hranic na Blízkém východě a v severní Africe.
Reformy .cz– Takže jednoduše někdo přišel z mapkou, podplatil vybranou skupinu lidí na tom daném území , za spolupráci na pomoci k vytvoření nových hranic mají slíbenou kontrolu těchto území?
Jafar Alkheir– Ano, pomoci národních a náboženských citů. Tak aby jejich model došel k realizaci. Já osobně věřím, že to Sýrie přežije jak je. Že ta síla té historie a síla národa, je silnější než tato snaha rozvrátit naši suverenitu. Sýrie má vlastní zdroje bohatství a nezávislé fungování a to je hlavním trnem v oku geo-politických machinací silnějších států. To není poprvé kdy na Sýrii bylo uvrženo embargo, jedno bylo 1985 -1992. Taky jsme to přežili.
Reformy.cz – Benjamin Netanjahu se vyjádřil na Obamův návrh, aby se vrátili k hranicím z roku 1967. On to radikálně odmítl. Myslíte si, že mapa pro „Nový –Blízký východ“ s tím souvisí?
Jafar Alkheir – Samozřejmě, jde o to vyřešit Palestinu. Když spočítáte Palestince, je jich v regionu takových 8 milionů. A jsou pro Izrael, tak i pro Sýrii sociálním problémem. A je třeba to vyřešit. A když to vyřeší američani, tak budou přátelé všech. A když bude mít Izrael kontrolu nad okolním území, tak hranice nehrají takovou roli.
Reformy.cz – Před čtrnácti dny se konala konference Bilderberg ve Sv.Mořici. Unikly informace, že destabilizace severní Afriky a Blízkého východu je právě díky projektu Desertec, který inicioval Římský klub, který je znám že zastává depopulační politiku už od 70. let. A který je propojen členy, také na skupinu Bilderberg. Na mapce, která doslova pohltí síť slunečních elektráren je zabraná celá severo-západní a východní Afrika, celý Blízký východ a Arabský poloostrov, tyto sítě mají vést i přes vaše území, víte o nějakém obchodním návrhu ze stran Desertecu, že Vaší zemí bude procházet Desertec?
Jafar Alkheir – Já si myslím, že když bude trvat válka v Libyi takových pět let, tak budou vyčerpány přímy z ropy na 30 let dopředu. Zbraně nejsou zadarmo, a dodávky energie také ne. Ta země v tom konfliktu bude zadlužená. Když bude zadlužená, tak bude závislá. Když je závsilá, tak je kontrolovatelná. Když budete moci kontrolovat území, tak můžete umístit na to území co chcete. Tato země bude poddajná, je to jistější cesta , než obchodovat o umístění cizího kapitálu v zahraničí, kde hrozí nejistota dodržování smluv a zdlouhavé dohody při nějakých problémech v dodržování smluv. A co se týče Sýrie, tak nás nikdo ze strany Desertec neoslovil. Mapku, kterou jste mi ukázal vidím poprvé a jsem překvapen.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Desertec
Reformy.cz – Je známo z nejmenovaných zdrojů, že do pěti let je v plánu destabilizaci Iránu. Myslíte si, že to bude mít vliv na krizi v Sýrii?
Jafar Alkheir – Každý konflikt jim hraje do noty, oni na tom netratí. Naopak na tom získají. Jestli bude destabilizace nejdřív v Sýrii, nebo v Iránu to je jedno. Mají plán s několika variantami, a zkouší co si mohou dovolit. A profitují na každém dalším konfliktu. Ale určitě se bude nátlak na Irán zvyšovat. Tady jde o životní prostory pro Čínu a Rusko, proto si myslím že postoj těchto dvou států bude hrát klíčovou roli ve vývoji situace kolem Iránu, taky věřím že k dalšímu Iráku nedojde , to co se děje v oblasti je výsměchem mistním narodům a zahrávání se zájmy Ruska a Číny. Proto tyto dva státy budou mít hlavní roli v geo-politické hře.
Reformy.cz – Vidíte nějaké propojení v inspiraci v protestech v severní Africe a v Evropě. Je zde nějaká podobnost v těchto protestech?
Jafar Alkheir – Určitě je to reakce na stav ekonomiky v EU. Tyto protesty utahají její ekonomiku a přispějí tak k destabilizaci celé EU. A vytvoření vnitřních konfliktů mezi evropskými národy.V podstatě jde o stejnou snahu rozbít EU , znehodnotit Euro a vyvážet problémy amerického kapitálu vně USA. Válka v Lybii, je taky exportem vnitřních problémů západu na ekonomické úrovni. Když se podíváte na finanční velmoce světa, USA, Anglie a Švýcarsko, tak pochopíte kde sídlí kontrola této strategie. Tyto centra žijí nadstandartně, nežijí z vlastních zdrojů. A když řídíte finance jako takové, tak můžete vytvářet inflace, kdy se Vám zachce. Můžete kdykoli vytunelovat jakou zemi chcete, můžete znehodnotit tu a tu část ekonomického sektoru.
Reformy.cz – Zásahy NATO, jsou prezentovány jako humanitární a obranné akce ve většině veřejného mínění. Ale je zde velmi rychlá vlna analýzy, že civilní obyvatelé západu, ve skutečnosti prohlédli geo-politické tahy vojenského průmyslu a bank a že jsou proti takovým mandátům NATO, které byly například v Iráku, Afgánistánu a teď „humanitárně“ v Lybii? Že cíl není osvobozování a šíření humanity v podobě demokracie, ale jednoduché okupování cizích území za účelém geo-politické kontrole přírodních zdrojů? Vnímáte to, že by občané těchto států, kteří si volí reprezentanty do parlamentů, následně do vlád, že mohou prosadit změnu, aby tyto mandáty nebyly v jejich jménu realizovány? Jak vnímáte toto pozvednutí v angažovanosti veřejnosti do světových událostí?
Jafar Alkheir – Podle mě po zkušenostech z Iráku, tak amerika už nebude bojovat přímo. Ale přes někoho, jako například prodloužená ruka Francie, Itálie v Lybii. Když padnou v boji Francouzi, Italové, tak to bude američanům jedno. Ale nemyslím si, že by lidé zemí NATO, měli sílu změnit strategii NATO. Lidé to sice v Evropě vnímají, že je zneužíváno jejich právo, ale pro ně je to moc daleko a nevidí to na vlastní oči, tak to ignorují i když to v hloubce ví.
Reformy.cz– Na internetu se rojí informace o pozemní invazi v Lybii. Co o tom víte?
Jafar Alkheir – Je to dost možné, v Lybii nejde o to vyhrát válku, ale udržet dlouho trvající konflikt. Není těžké svrhnout Kadafího. Jeden dobře cvičený vojenský prapor ho svrhne, ale to není až tak cílem. Jde o dlouhodobý konflikt. Kadáfi má sice v evidenci například 3000 tanků, ale funkčních je jich plně jen 100. Takže Kadafiho, kdyby chtěli rychle dostat dolů, není takový problém.
Reformy.cz – Je Libye nějakým nebezpečím někomu?
Jafar Alkheir – Ne, právě není, je to jen preventivní zákrok. Libyjci budou stejně prodávat ropu a dovážet zbraně přes americké banky, před Kadafim tak i po něm. Chci také říci ještě k sýrské společnosti. Syrský model náboženské snášenlivosti by měl být spíše chráněn UNESCO. Protože patří k nejstarším zemím s trvalým osídlením. A je soběstačná do dnes. Ale soběstačnost je velkým hříchem, který se musí trestat. Válka v Iráku a v Afgánistánu stála 3 biliardy dolarů. Které kdyby se investovali mírumilovně, tak vytvoří pro americké myšlení daleko kvalitněji, než cestou války.
Reformy.cz – Za kým vidíte zdroj financování útoku na Světové obchodní centrum 11.září 2001?
Jafar Alkheir – Tajné služby , vojenský průmyslový komplex a banky USA
Refromy.cz – Moc děkuji za rozhovor. A přejeme Syrii hlavně mír a prosperitu.
Jafar Alkheir –Já taky moc děkuji a to stejné přeji i Vám v České republice.
Zdroj informací a mapa „Nového Blízkého východu“
http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=3882