Arménský ministerský předseda Nikol Pashinyan ve čtvrtečním prohlášení řekl, že Turecko se svým zapojením do sporu Jerevanu se sousedním Ázerbájdžánem pokouší „pokračovat v genocidě Arménů“.
Boje propukly minulý týden na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem o region známý jako Náhorní Karabach, kde je většina etnických Arménů, ale spadá do hranic stanovených Ázerbájdžánu zřízených za sovětské éry. Místní arménští separatisté se po kolapsu Sovětského svazu vyhlásili za suverénní stát Artsakh, což vedlo k válce v 90. letech následované občasnými potyčkami. Ani Arménie ani Ázerbájdžán Artsakh za stát neuznaly, ač Arménie oficiálně tento týden naznačila, že tato země o tom ve světle současného nepřátelství může uvažovat.
Zůstává nejasné, jak současné nepřátelství začalo, jelikož obě strany tvrdí, že ta druhá strana začala střílet přes hranici. Boje se v posledních pěti dnech rozšířily daleko mimo Náhorní Karabach. Ve čtvrtek arménští činitelé hlásili, že u národní metropole Jerevan sestřelili ázerský dron.
Ázerská vláda během posledního kola potyček v Náhorním Karabachu hrozila, že bude bombardovat arménskou jadernou elektrárnu Metsamor.
„Arménská strana nesmí zapomínat, že raketové systémy naší armády na úrovni doby nám umožňují jadernou elektrárnu Metsamor přesně zasáhnout, což by pro Arménii vedlo k ohromné katastrofě,“ řekl mluvčí ázerského ministerstva obrany Vagif Dargahli.
Pozůstatek ze sovětské éry Metsamor je považována za jednu nejnebezpečnější jaderných elektráren světa kvůli chybějícímu mechanismu kontejnmentu.
Pashinyan ve svém čtvrtečním prohlášení obvinil Turecko, které nabídlo Ázerbájdžánu vojenskou podporu a je obviněno, že do Náhorního Karabachu vozí syrské bojovníky ve snaze dokončit arménskou genocidu z roku 1915, kterou Turecko dodnes popírá. Turecko tehdy zabilo až 1,2 milionu z 1,5 milionu Arménů žijících v Otomanské říši navíc k hubení i jiných křesťanských populací jako Asyřané a Řekové.
„Proč se o 100 let později Turecko vrátilo na Jižní Kavkaz? Aby pokračovalo v genocidě Arménů,“ napsal Pashinyan. „Avšak pro Turecko není pokračování v genocidní politice jen prostředek realizace Arménofobie, nýbrž také pragmatický úkol. Arménie a Arménci v Jižní Kavkazu jsou poslední zbývající překážkou na cestě k pokračování turecké expanze na sever, na severovýchod a východ a k realizaci jejich imperialistického snu.“
„Už to není jen záležitost Karabachu, ani bezpečnostní záležitost Arménského lidu. Je to teď záležitost mezinárodní bezpečnosti Arménský lid dnes brání i mezinárodní bezpečnost, kdy přejímá to, co by mohlo být novou historickou misí,“ varoval Pashinyan.
U šéfredaktora tureckých novin Yeni Safak nakloněných islamistickému prezidentovi Recep Tayyip Erdoganovi Ibrahima Karagüla se v pátek vydaném článku zjevně odráží Pashinyanovy komentáře.
„Po století dlouhé přestávce se turecká geopolitická mysl vzchopila k akci. Je to historii utvářející, region budující mysl, která na zemi založila velice mocná impéria. Tato síla je politický gen,“ napsal Karagül. „Naším záměrem není šířit konflikty, nýbrž nahradit a reinstalovat to, co nám po právu náleží. Naším záměrem je udržet naživu náš region, náš lid, naše zdroje, naši identitu a náležitost.“
Karagül tleskal Kavkazem realizovanému návratu „geopolitické mysli do Turecka.“
Pashinyan v interview ve čtvrtek vydaném v kanadském Globe and Mail obvinil Turecko ne jen z nabídky vojenské techniky a žoldnéřů ázerbájdžánským ozbrojeným silám, nýbrž uvedl, že v Náhorním Karabachu jsou aktivní i samotná turecká vojska.
„Turecký vojenský personál a turecké ozbrojené síly jsou přímo zapojeny do nepřátelství. Turečtí spojenci v NATO musí vysvětlit, proč tryskáče F-16 bombardují města a vesnice v Náhorním Karabachu a zabíjejí civilní obyvatelstvo,“ řekl Pashing. Arménie tvrdila, že tento týden sestřelila v Americe vyrobený tryskový bitevník F-16, což Ankara popírá. USA tuto techniku prodaly Turecku jako členské zemi NATO.
Turecko jako země NATO může kdykoliv vyvolat Článek 5 Severoatlantické obranné aliance, což znamená, že útok na jeden členský stát NATO je útokem na ně všechny a všichni musí na vojenskou akci odpovědět. Článek 5 vstoupil do hry pouze jednou; Spojené státy jej vyvolaly po teroristických útocích 11. září 2001.
Pashinyan v zase dalším interview tentokrát s francouzským magazínem Le Figaro žádal ze strany Spojených států akci v reakci na to, že americké zbraně se používají proti Arménii.
„Ázerbájdžánci používají turecké drony a F-16 k bombardování civilních zařízení v Náhorním Karabachu. Mezinárodní komunita, zvláště americká společnost by si měla uvědomit, že v USA vyrobené F-16 se v tomto konfliktu používají k zabíjení Arménů,“ řekl Pashinyan. „Existují důkazy, že turečtí vojenští velitelé jsou přímo zapojeni při řízení útočných operací. Víme, že Turecko vycvičilo a přivezlo tisíce žoldnéřů a teroristů z Tureckem kontrolovaných oblastí v severní Sýrii. Tito teroristé dnes bojují proti Arménii.“
Jedinou formální reakcí na nepřátelství na Kavkazu od Spojených států bylo společné prohlášení podepsané prezidentem Donaldem Trumpem spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem naléhající na zastavení palby.
V pátek Erdogan Arménii obvinil z „odporných masakrů“ v Náhorním Karabachu a trval na tom, že to se musí zastavit tím, že budeme hrát v tomto regionu svoji roli, dokud rození Arménci neukončí v tomto regionu svoji „okupaci“.
2 Oct 2020