Wall Street Journal udělal průzkum a zjistil, že země Východní Evropy zavedly včas přísná opatření, která pomohla zabránit masové infekci
Země Střední a Východní Evropy si vedou při tlumení koronavirové pandemie daleko lépe, i když jsou chudší, než jejich Západoevropské protějšky, píše v článku odeslaném z Varšavy Wall Street Journal.
Článek říká, že země tohoto regionu začaly jednat „rychle a rozhodně“ a opatření zavedly dříve než mnohé Západní země, přičemž jako měřítko úspěšnosti zpráva uvádí počet úmrtí na milion obyvatel.
„Rozdíly jsou ohromující. Do neděle ztratilo Španělsko 350 lidí z každého milionu svých obyvatel na Covid-19, Itálie 322, Belgie 314, Francie 202 a Británie 154, uvádí data z John Hopkins University.
„Oproti tomu Rumunsko ztratilo 15 z každého milionu, Česká republika 12, Polsko 5 a Slovensko 0,4,“ píše Wall Street Journal.
Remix News už v minulosti referoval o daleko nižších číslech infikovanosti koronavirem ve Východoevropských zemích jako Maďarsko, Polsko a Slovensko, které se řadí k nejméně zamořeným zemím EU na milion obyvatel.
Wall Street Journal si všímá laxního přístupu mnoha Západních zemí na počátku epidemie:
„Když už se nový koronavirus šířil, Němci oslavovali karneval, Italové se hrnuli na fotbalové zápasy a Britové zaplňovali stadiony s koncerty. V USA probíhaly jarní party a plnily se pláže na pobřeží Mexického zálivu až do půlky března. Tyto události se později ukázaly mít tzv. efekt super-šiřitelů, když se při nich virus nesmírně rozšířil. Británie nepřistoupila na plnou karanténu do 24. března, když už měla potvrzených více než 8 000 případů a ztratila 422 životů.“
Jako příklad kontrastu v rychlosti reakcí Východoevropských vlád článek poukazuje na to, že 12. března, když Česká republika zavedla koronavirovou karanténu, tak britský ministerský předseda Boris Johnson občanům říkal, že klidně mohou dál chodit na masové sportovní události.
Dva dny předtím prezident USA Donald Trump řekl: „Jsme připraveni a odvedli jsme přitom skvělou práci. A tak to odezní. Jen v klidu počkejte. Odezní to.“
Wall Street Journal píše, že hlavním důvodem, proč Východoevropské země jednaly tak rychle, bylo ze strachu, že jejich „relativně slabé systémy zdravotní péče,“ by nemusely být schopné poradit si s ohromnými počty infekcí, pokud počty nemocných začnou exponenciálně narůstat.
Také citoval českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, jak praví: „Bylo nám jasné, že naše nemocnice tu situace nebudou schopny zvládnout. Museli jsme tedy reagovat.“
Dalším faktorem, proč byla Východní Evropa v porovnání se Západní Evropou úspěšná, mohl být ten, že Západní země se děsily ekonomických dopadů restriktivních opatření a i potenciální možnosti, že jejich obyvatelstvo nebude ta opatření dodržovat.
Bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, který pomohl české vládě koncipovat její nouzové plány, řekl, že občané bývalých komunistických zemí na východě lépe přijímají nepohodu a „jsou tolerantnější ke státem zavedeným restrikcím.“
Ředitel polského Institutu mezinárodních záležitostí Sławomir Dębski řekl: „Na Západě si lidé myslí, že ty high-tech společnosti s velice dobrou zdravotní péčí si poradí se vším a tak si vytvořili iluzi, že budou mít čas a prostředky i k boji s náhlou pandemií.“
Rovněž dodal, že slabší bývalé komunistické evropské země mají za sebou stavy, „kdy se na státu ponechala situace, kterou nebyl schopen zvládat, tady to není nic, o čem by se psaly jen romány. Takové situace se nám vynořují z živé paměti.“
Článek Wall Street Journal některé oblasti moc nepřezkoumává
Ač data o úmrtnosti a o rychlosti, s jakou země Střední a Východní Evropy reagovaly na epidemii, určitě podporují postřehy Wall Street Journal, tak v tomto článku existuje aspekt, který není úplně přesný.
Západní hledisko, které propagoval i ten článek Wall Street Journal, je, že zdravotní péče ve Střední a Východní Evropě je podřadný systém v porovnání se Západem, tomu ale odporuje jedno z pravděpodobně obecně nejdůležitějších měřítek systému zdravotní péče, na které stojí za to v současné krizi poukázat: počet nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel.
Podle posledních dostupných dat z roku 2017 je Rusko (3), Maďarsko (6), Česká republika, Polsko a Lotyšsko (7 až 9), takže jsou ve vrcholných deseti zemích světa s nejvíce nemocničními lůžky na tisíc obyvatel, a Slovensko je (11) hned za horní desítkou.
Oproti tomu Západoevropské země s pozoruhodnými výjimkami Německa (4) a Rakouska (5) se v tomto řazení umisťují na skromných až slabých místech, Francie (10), Itálie (26), Španělsko (29) a Británie na (35) místě.
Další aspekt, kterého si Wall Street Journal všiml jen povrchně, bylo to, jak Středo a Východoevropské země zavřely své hranice a omezily mezinárodní cestování z ohnisek koronaviru.
Jak Remix News už v minulosti referoval, jak Česká republika, tak Slovensko zavřelo své hranice pro cizince už 13. března. V té době mělo Slovensko jen 21 případů.
Česká republika také 13. března zakázala příjezdy z Německa a Rakouska a z většiny ostatních zemí nejvíce postižených tímto virem, včetně Francie, Itálie, Norska, Británie a stejně jako Číny a Jižní Koreje a Íránu. V té době měla Česká republika 120 případů.
Český ministerský předseda Andrej Babiš také řekl, že existují i restrikce pro české občany, aby nejezdili do zemí nejvíce koronavirem postižených.
Maďarsko také 11. března zakázalo lety z Itálie, Číny, Jižní Koreje a Íránu, než ten cestovní zákaz rozšířilo v následujících dnech.
Itálie, do které přilétá každoročně 5 milionů pasažérů z Číny, při propuknutí koronaviru cestování z Číny a do ní neomezilo do 30. ledna. Prvním hlášeným případem koronaviru v této zemi byl ve skutečnosti čínský pár cestující z Wuhanu, který přistál 23. ledna na letišti v Milánu.
Existuje i druhá možnost, kterou v současnosti v několika zemích zkoumají. Vakcína BCG (Bacille Calmette-Guérin) bývala povinná v Sovětském svazu a ve všech jeho satelitních státech a ve většině pořád je, včetně Maďarska a Rumunska.
Ač to budou muset ještě prokázat studie, tak existují empirické doklady o tom, že BCG vakcína používaná proti tuberkulóze také nějak připravuje imunitní systém na boj s koronavirem, takže několik jihoasijských zemí ji už zařadilo do svého boje proti této chorobě.
Těch pár Západoevropských zemí, které někdy mívaly programy očkování BCG, je už utlumily na přelomu milénia. Spojené státy takový program nikdy neměly.
Náhledový obrázek: Skríning na koronavirus v domově důchodců ve vsi Gyékényes, jižní Maďarsko. (MTI/György Varga)
editor: Remix News
author: Dénes Albert