ŘÍM — Projekce zisků populisticko-národoveckých stran v nedělních euro-volbách ohrožují jednotu Evropy a mohly by vést k vytvoření nové „ideologické železné opony,“ ohlásil v neděli největší internetový kanál zpravodajství amerických katolíků.
Zpravodajka o víře a kultuře Claire Giangravé v článku pro Crux uvedla, že nedávná vyjádření papeže Františka a četných biskupů poukazují, že katolická hierarchie si uvědomuje, že „duše Evropy“ vrávorá.
„S tím, jak se na švech Evropské unie objevují nové a nové trhliny, tak papež se svými biskupy zjevně prožívá to uvědomění stavu probíhající bitvy o duši Evropy, která ve světle současných populistických zisků přináší riziko vytvoření nové ideologické železné opony,“ napsala Gingravé.
Papež se ve své kritice vzrůstajících populistických a suverenistických sentimentů v Evropě stává postupně čím dál víc a víc zanícenější a jeho rétorika je v důsledku toho čím dál ostřejší.
Ještě v lednu 2017 rozlišoval papež mezi tím, co viděl jako dobrý populismu a tím, co je zlý populismus. Dobrý z lidu vycházející populismus nastává, když jsou to lidé, kdo jsou „protagonisty,“ řekl, zatímco ke zlému populismu patří i kult osobnosti, v němž začnou stoupat charismatické postavy jako Hitler a jejich vzestup k moci je vítán jako něco na způsob mesiášství.
„Pro mě je nejtypičtějším příkladem populismu v evropském smyslu to, co přišlo v roce 1933 v Německu,“ řekl František. Poté, co se „Hindenburg pokusil v Německu podpořit jeho hledání vlastní identity pátráním po vůdci, po někom, kdo mu jeho identitu vrátí, tak přišel mladík jménem Adolf Hitler a řekl: ‚Já to můžu udělat, já to zvládnu.‘“
Ač je ten první druh populismu dobrou věcí, tento druhý druh umí být velice nebezpečný, řekl.
František však v poslední době už má sklon takové rozlišování opouštět a populismu zlořečí obecně.
Letos v lednu varoval papež skupinu diplomatů, že populismus „oslabuje multilaterální systém.“
Populismus má sklon „podvracet komunikaci v mezinárodních organizacích jakožto prostoru pro dialog a pro setkávání všech zemí,“ řekl.
Papež v této řeči lamentoval, že „nové oživení tendencí prosazovat a upřednostňovat zájmy jednotlivých národů, aniž by se uchylovaly k využití těch nástrojů, které k řešení sporů poskytuje mezinárodní právo a které zajišťují úctu ke spravedlnosti, včetně těch, kdy se postupuje přes mezinárodní soudy.“
Tento vzestup populismu, poukazoval papež, je tu zčásti kvůli neschopnosti multilaterálního systému nabídnout účinná řešení k vypořádání nedořešených situací a zčásti je to „důsledkem rozvoje politik jednotlivých národů, které jsou čím dál častěji určeny snahou o okamžitý a sektářský konsensus, místo aby usilovaly o trpělivé prosazování obecného blaha.“
Minulý měsíc pak papež nasadil ještě tvrdší jazyk s poukazy, že populismus se zrodil ze strachu, a současný vzestup populismu v Evropě srovnával s Hitlerovým Německem.
„Spatřuji, že i mnoho lidí dobré vůle, nejen katolíků, je poněkud zachváceno strachem, který obvykle přineslo poselství populismu,“ řekl papež reportérům.
„Zasévají strach a pak činí rozhodnutí. Strach je počátkem diktatury,“ řekl. „Podívejme se do minulého století na pád Výmarské republiky. Opakoval jsem to často. Německo potřebovalo najít nějakou cestu vpřed a Hitler pomocí slibů a strachu vpřed vyrazil.“
„Výsledek známe. Poučme se z historie, není to nic nového: Zasévání strachu přináší sklizeň krutosti, uzavřenosti a dokonce i sterilitu,“ řekl.
Papež své poselství upravil, aby se vyjádřil k hrozbám, kterým v současnosti čelí Evropa a které mají politický podtón, poukázala ve své nedělní eseji paní Giangravé.
„Zběžný pohled na Františkovu agendu posledních několika měsíců ukazuje, jak v této delikátní fázi jejího vývoje narůstá jeho citlivost k záležitostem Evropské unie a vysílá přitom jasné poselství, že církev stojí na straně chudých, imigrantů a ustrčených,“ uvedla.
„Papežova neformální kampaň v EU se nezastavuje jen u fotografického pózování s imigranty, nýbrž obráží přístup úderu ve dvou směrech,“ napsala. „V tom prvním vidíme vysoce profilované kleriky a biskupy, jak na konferencích tuto agendu protlačují prostřednictvím interview, publikací a návodů pro voliče, zatímco ten druhý můžeme číst prizmatem zemí, které František teď navštěvoval a které brzy navštíví.“
Co se týče této strategie, je papežova nadcházející návštěva v Rumunsku zvláště důležitá, poukázala.
Hned po těch „rozdělujících“ evropských volbách se stane papežova návštěva v Rumunsku příležitostí přinést posílení, podporu a viditelnost „jedné ze zemí Východní fronty EU, která se k tomu populistickému chóru nepřidala,“ uvádí.
Ač mnozí z nejvíce viditelných evropských prelátů posilují ten papežův chór volání po multilateralismu, větší imigraci a po klimatické změně, tak ale existují i takoví, kteří vypadají, jako by je tyto současné důrazy nepřesvědčily.
Zřetelným příkladem je guinejský kardinál Robert Sarah, nejvýše postavený Afričan ve vatikánské kurii, který trvá na tom, že masová migrace není pro Afričany vůbec dobrá a jen pro ně přináší riziko nové formy otroctví.
Minulý měsíc kardinál Sarah řekl, že ti, kdo zneužívají křesťanství k podněcování migrace, překrucují evangelium Ježíše Krista.
„Zneužívat slovo Boží k propagaci migrace je špatné,“ řekl tento kardinál s dodatkem, že používat Bibli k propagaci migrace představuje „falešnou interpretaci“ Písma. Je lépe „pomáhat lidem, aby prosperovali ve své vlastní kultuře, než je povzbuzovat, aby přicházeli do Evropy,“ řekl.
Sarah řekl, že církev pochybila, když tlačila na migraci do Evropy, protože většina afrických imigrantů uvízla v situaci, „kdy nemají práci ani důstojnost“ a upadnou do podmínek odpovídajících otroctví.
„Chce snad církev toto?“ ptá se s dodatkem, že církev by „tuto novou formu otroctví, jakou je masová migrace, podporovat neměla.“
O několik dnů později zašel kardinál Sarah ještě dále, když řekl, že církev aktivistů za migraci a ekologismu „není v ničím zájmu“ a že tím riskuje, že se stane jen jednou z dalších neziskovek, pokud se bude chytat těchto scén spatřených „na horizontu“, místo aby kázala Ježíše Krista.
Někteří katoličtí vůdci na církev naléhají, „aby nemluvila o Bohu, nýbrž aby se tělem a duší vrhla na sociální problémy: migraci, ekologii, dialog, střety kultur, boj proti chudobě, za spravedlnost a mír,“ řekl v interview s La Nef.
Ač jsou všechny tyto problémy samozřejmě důležité, tak „takováto církev není v ničím zájmu,“ řekl.
DANIEL LEAL-OLIVAS/AFP/Getty
THOMAS D. WILLIAMS, PH.D.
26 May 2019