Jednou z poněkud překvapivějších novinek, která vytanula včera, bylo to, že Saúdská Arábie zoufale rozhořčená neutuchající ruskou podporou syrského režimu a odmítáním opustit Syrskou armádu, a tak umožnit provedení katarského plánu na protažení jejich plynovodu do Evropy přes Sýrii, potichoučku přilezla k Putinovi s návrhem na ohromnou zbrojní dohodu a slib posílit ruský vliv v arabském světě, jen když Putin opustí syrského Assada. Těžko pro kohokoliv po včerejším Obamově diletantské chybě, kterou Putina odcizil Západnímu světu (a samozřejmě i jemu vazalským státům jako Saúdská Arábie), přichází jako překvapení, že ten řekl prostě ne. To jistě pro nikoho nepřichází jako žádné překvapení, protože jak už jsme před tím vysvětlili, největší ztrátu by z opuštění Sýrie Ruskem (o čemž jsme předpovídali, že k tomu nikdy nedojde) neměl nikdo jiný než nejdůležitější ruská společnost – Gazprom– který by ztratil svůj úchop evropské energie, jelikož by ho Katar jako prodejce plynu vytěsňoval. To, co je na tom všem šokující, je to, že Saúdská Arábie byla tak hloupá či tak naivní, že si mohla myslet, že Putin by se dobrovolně vzdal geopolitické kontroly nad insolventní Eurozónou, kde má podle některých ještě větší vliv než Evropská centrální banka či Bernanke. Zvláště v zimě.
31. července se president Vladimir Putin, silný zastánce syrského vůdce Bashara al-Assada, setkal s vlivným šéfem zpravodajství Saúdské Arábie princem Bandar bin Sultanem, přičemž poté jak Moskva, tak Riyadh obsah rozhovorů držely pod pokličkou.
„Bandar bin Sultan se každé dva roky setkává se svými ruskými protějšky, tentokrát se ale chtěl setkat s hlavou státu,“ řekl evropský diplomat, který pendluje mezi Beirutem a Damaškem.
„Během této schůzky v Kremlu saúdský činitel vysvětlil svému partnerovi, že Riyadh je připraven v době, kdy se Spojené státy z tohoto regionu odpoutávají, pomoci Moskvě sehrát na Středním východě větší roli.“ Bandar navrhl, že Saúdská Arábie od Ruska nakoupí zbraně za 15 miliard dolarů (11 miliard euro) a bude „v této zemi významně investovat,“ řekl tento zdroj.
A tady to začíná být legrační:
Saúdský princ rovněž Putina ujistil, že „ať po Assadovi přijde jakýkoliv režim“, tak bude „zcela“ v rukou Saúdů a nepodepíše žádnou dohodu, která by umožnila kterékoliv zemi ze Zálivu, aby přepravovala plyn přes Sýrii do Evropy a konkurovala ruskému exportu plynu, řekl tento diplomat.
Správně. Samozřejmě, že když se ukáže, že Saúdové o této drobnosti lhali, tak to nebude nikdo jiný než US, kdo do toho vstoupí a budou v Sýrii bránit svého zbrusu nového „spojence“.
Assad v roce 2009 odmítl podepsat s Katarem dohodu o pozemním plynovodu, který by vedl ze Zálivu do Evropy přes Sýrii, a ochránil tak zájmy svého ruského spojence, který je vrcholným dodavatelem zemního plynu pro Evropu.
Arabský diplomat s kontakty v Moskvě řekl: „President Putin zdvořile svůj protějšek vyslechl a sdělil mu, že jeho země nebude svou strategii měnit.“
„Bandar bin Sultan pak dal Rusku na srozuměnou, že v Sýrii zbývá jako jediná možnost vojenská, a že by měli zapomenout na Ženevu, protože opozice se jí nezúčastní.“
Rusko a Spojené státy už měsíce zkoušely zorganizovat mezinárodní mírovou konferenci mezi Assadovým režimem a opozicí, co má proběhnout v Ženevě, až dosud však bezvýsledně.
Syrský politik, kterého se zeptali na schůzku Putin-Bandar, řekl: „Bylo tomu tak stejně před tím s rozhovory Kataru s Lavrovem, Saúdská Arábie si myslí, že politika je prostě záležitostí skupování lidí a zemí. Nechápe, že Rusko je velmoc a že tohle není způsob, jakým koncipuje politiku.“
„Sýrie má s Ruskem ve všech oblastech úzké vazby už více než půl století a saúdské riály nebudou tím, co tento fakt změní,“ dodal.
Ke schůzce mezi Bandarem a Putinem došlo uprostřed napětí mezi Moskvou a Riyadhem kvůli konfliktu v Sýrii, jelikož Rusko Saúdy obvinilo z „financování a vyzbrojování teroristických a extremistických skupin“ ve válce, která od března 2011 zabila více než 100 000 lidí.
Ač na tuto schůzku nedošlo k žádné oficiální reakci, ruští experti rovněž řekli, že Putin saúdskou nabídku zjevně odmítl.
Podle vojenského experta Alexandra Golze z on-line opozičních novin Ejedněvny, „takováto dohoda vypadá extrémně nepravděpodobně.“
Samozřejmě, že je to tak, protože tím, co je pro US vládu JPM a Goldman, tím je pro Rusko Gazprom.
To, co je tu nejzajímavější, je to, že Rusko teď aktivně rozpíná svá křídla nejen proti US, ale i proti jejich hlavním zahraničním spojencům. Což znamená jediné, že konfrontace s Izraelem, buď přímo kvůli Íránu, nebo jinak, je jen otázkou času.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček Zdroj: zerohedge.com